Naučte se lépe rozumět dětem i sobě a komunikujte s nadhledem.:O>)

Past ochranářství

Dnes se s vámi chci podělit o příběh, který ke mně „přišel“ při jednom z jarních kurzů. Jeho účastnicí byla i paní Věra, která pracuje jako vychovatelka ve školní družině. Při jednom z našich setkání vznesla dotaz, co má dělat se čtveřicí třeťáků, kteří jsou v družině jak velká voda a nechtějí se zapojovat do odpoledního programu.

Kluci si hrají s vodou ve fontáně

Jsou velice energičtí, neposední a přimět je k malování, práci s modelínou, skládání puzzle nebo stolním hrám je nekončící boj kdo z koho. Neustále ruší, nepracují, vymýšlí lumpárny. A co prý s nimi, jak na ně.

Poté co jsme si vyjasnili, že družina už není škola, a tedy by její program měl být volnější a více přizpůsobený potřebám dětí, jsem se začal pídit po tom, jaké možnosti vybití energie kluci v družině mají. Očekával jsem možnost přístupu na školní zahradu, hřiště nebo někam, kde by mohli dělat kotrmelce, házet s míčem, zkrátka zapojit tělo.

Dozvěděl jsem se, že hned vedle třídy má družina malou „tělocvičnu“, v níž stojí pingpongový stůl a kolem stěn žebřiny. Ptám se tedy paní Věry, jestli by nepomohlo vypustit kluky právě sem a nechat je vyřádit se.

Odpověděla mi, že to by možná pomohlo, ale není to možné, vedení školy to zakázalo.

Je totiž v družině sama a pokud by kluky pustila do druhé místnosti, ztratila by nad jednou nebo druhou částí skupiny nepřetržitou kontrolu. Kdyby se pak nedej bože někomu něco stalo, mohli by rodiče žalovat školu o odškodné až v řádu miliónů korun, což si nikdo nevezme na triko.

Tato možnost je tedy vyloučená, a proto se přihlásila do komunikačního kurzu, aby přišla na to, jak kluky donutit sedět a místo fotbálku nebo turnaje ve stolním tenisu vybarvovat v klidu omalovánky.

Bylo mi smutno, kam až jsme se díky požadavku na „absolutní bezpečí“ dostali. Místo abychom přijali zdravou míru rizika, která souvisí s každou lidskou činností, místo abychom brali ohled na skutečné potřeby dětí, hledáme způsoby, jak děti před jejich potřebami „chránit“.

Je to absurdní vyústění toho, když nechceme připustit, aby i děti zažívaly přiměřenou míru rizika a nesly svou míru odpovědnosti za své jednání, za své činy.

A přitom právě to je možná nejdůležitějším úkolem výchovy. Tedy naučit děti jednat samostatně, nést odpovědnost a přežít.

Zaujalo vás téma? Přístup? Řešení? 

Zaujalo vás téma?
Přístup? Řešení? 

Zaregistrujte se

Ukážu vám jak rozumět nejrůznějším situacím, které s dětmi zažíváte a jak je řešit

Ukážu vám jak rozumět nejrůznějším situacím,
které s dětmi zažíváte a jak je řešit

Přehled rodičovských požadavků

Co rodiče chtějí?

Aby se děti nevztekaly
... nedělaly scény
... nedělaly ostudu
... se s rodiči nehádaly
...se nehádali mezi sebou
... poslouchaly
... poslechly, teď hned
... nezlobily
... se neurážely
... se podřídily
... měly respekt z rodičů
... uznávaly autoritu
... držely dané slovo
... nelhaly
... dodržovaly pravidla
... nemluvily sprostě
... chápaly
... uklízely
... udržovaly pořádek
... se učily
... furt nevisely na mobilu
... jedly
... u jídla nemluvily

Aby vše probíhalo hladce
       ... a rodiče měli klid

Zaregistrujte se

(zdarma)

a objevte, jak můžete své rodičovské potřeby úspěšně naplňovat. 

Vaše osobní údaje budou zpracovávány podle platných právních předpisů