"Když děti neslyší, když nás neposlouchají"

(Případová studie)

Jak se domluvit s dětmi

Oslovila mě mailem jedna z maminek:

Našla jsem vaše stránky, přihlásila se k odběru novinek a už několikrát si dala předsevzetí, že budu své dvě děti vychovávat efektivněji, dle vašich rad. Nicméně, jako obvykle, se mé předsevzetí zase zhroutilo. Zrovna dneska jsme si s manželem říkali, co byste nám poradil.

Syn (10 let) si během dne hrál s "hopíkem" v obývacím pokoji. Je tam vitrína a televize, a proto tu má hru s hopíkem zakázanou. Po několikerém upomínání nakonec z místnosti odešel.

O pár hodin později začal s tím samým mladší syn (8 let). Několikrát jsme ho napomenuli, ale nepřestal. Manžel mu nakonec řekl, že jestli nepřestane, tak mu hopíka rozstřihne a vyhodí z okna.

Na to starší syn poznamenal, že to je v pohodě, protože hopíků mají několik... Trpělivost manžela v tom okamžiku už přetekla.

Mohl byste mi prosím poradit, co v takovou chvíli dělat? Použijete svůj argument, že drzé odpovědi jsou jenom na drzé otázky? Ale my se ho na nic neptali... I smysl zákazu jsme se jim snažili vysvětlit.

Děkuji mockrát za vysvětlení. Je to prkotina, ale několik podobných během dne a mám toho všeho dost.

Zažíváte občas něco podobného?

Případovou studii, jak danou situaci řešit,
si můžete nechat poslat na svůj e-mail.

Vaše osobní údaje jsou zpracovávány podle platných zákonných pravidel.

Naučte se lépe rozumět dětem i sobě a komunikujte s nadhledem :O>)