Jak učit (a neučit) děti samostatně myslet

Říká se, že krizové okamžiky odhalí, co v člověku skutečně je. A nejen v člověku, ale i v komunitě nebo celé společnosti. O čem je řeč?

Včerejší hlavní televizní zpravodajství se snažilo pokrýt nejrůznější oblasti života, které současná nejistota kolem koronaviru zasahuje. Mezi zavřenými školami, divadly a kiny to bylo i omezení přítomnosti rodičů na sportovištích, kam dochází jejich děti na tréninky.

Rodiče mohou děti přivést, následně si je vyzvednout, ale na tribunách ani ochozech sportovišť na děti čekat nesmí. Čas tréninku musí strávit mimo sportoviště. (Možná, že v čase, kdy článek čtete, jsou již sportoviště zavřená úplně.)

Jak to souvisí s dovedností dětí samostatně přemýšlet?

Jev, kterého jsem si všiml, odhalila výpověď jednoho malého, asi desetiletého florbalisty ve zpravodajském šotu. Ten na úvodní větu reportérky: „Některým dětem ale rodiče na tribuně chyběli.“, navázal takto: „Mně to vadí, protože taťka mi vždycky říká, co jsem udělal blbě na tréninku a co jsem udělal dobře, a teďka to bude takové, nic moc.“

Dozvídáme se, že otec poskytuje „vždycky“ synovi zpětnou vazbu k jeho činnosti na tréninku. Jenže to není jeho role. Zpětnou vazbu má poskytovat ten, kdo zadal úkol. V tomto případě tedy trenér, který děti vede.

Zmíněná situace ukazuje na jeden z problémů, se kterým se potýká náš dětský i mládežnický sport. Na tribunách sportovišť totiž nepostávají a nečekají na děti jejich rodiče, ale řady velmi kvalitních „reprezentačních trenérů“, kteří přesně vědí, co a jak by jejich potomci měli dělat.

Někteří radí dětem cestou domů, někteří pokřikují své rady i přímo na tréninku. Jsou i tací, kteří se neostýchají chodit za trenéry a „napovídat“ jim, jak co dělat, případně jak by měla vypadat sestava na nejbližší zápas.

Někteří trenéři právě z tohoto důvodu se svou činností i skončili. To už je ale trochu jiný příběh, a tak zpět k vědomé komunikaci.

Vedle toho, že rodiče takovým přístupem podkopávají roli trenéra, se děje ještě jedna velmi podstatná věc a postřeh z výše uvedené reportáže to ukazuje.

Dítě se tímto přístupem naučí očekávat vnější pokyny a naplňovat cizí představy. Místo aby samo přemýšlelo o svém výkonu, o tom co dělá, aby se učilo přemýšlet „o hře” a “při hře“, čeká, co mu řekne někdo druhý. Stává se „závisléna poznámkách, postřezích a myšlení druhého člověka. Neučí se tak „tvořit hru“.

A právě na nedostatek „tvůrců hry“ si trenéři některých našich kolektivních sportů stýskají.

Znamená to, že by rodič neměl nebo nesměl se svým potomkem sdílet jeho zážitky z tréninku nebo právě odehraného zápasu?

To určitě neznamená, ale místo zpětné vazby, tedy popisování toho, co bylo dobře, co špatně a rad jak příště jinak, může rodič poskytnout dítěti prostor pro reflexi. Pro vlastní zamyšlení nad prožitkem, který dítě absolvovalo. Sdílet totiž znamená především naslouchat. Naslouchat jak se dítě v akci cítilo, co se mu dařilo, nedařilo a co by s tím chtělo příště udělat jinak.

Zdá se vám, že mezi popisovanou zpětnou vazbou a reflexí není žádný rozdíl? Pokud se na něj člověk vědomě nezaměří, snadno mu unikne.

Zatímco při poskytování zpětné vazby učíme dítě především poslouchat, vnímat a následovat pokyny, při reflexi mu dáváme prostor k samostatnému přemýšlení, vlastnímu hledání souvislostí, vnímání sebe sama v konkrétní situaci.

Myslím, že pro hru, stejně jako pro další život dítěte tak můžeme udělat mnohem víc.

A jak to máte vy?
Napište mi do komentářů, zda radíte nebo se spíš ptáte
a dáváte dětem prostor k vlastnímu přemýšlení.

Nenechte si ujít:

   Dvoudílný on-line kurz

"Jak se domluvit s dětmi a dosáhnout spolupráce"

22. a 29. 4. od 17:30 do 20:30 hod

Komunikace s dětmi

Přestaňte se trápit a přijďte společně objevit způsob jak se s dětmi skutečně domluvit. Jak to udělat, aby vás děti poslouchat nemusely, ale chtěly :O>)

Ve dvou podvečerních setkáních objevíte způsob komunikace, který může zásadně ovlivnit prožitek vašeho rodičovství a dětem jejich dětství. I když si možná říkáte: "Naše děti jsou nepoučitelné, nezkrotné, nemožné a nejde s nima hnout, musí z toho vyrůst.", uvidíte, že změna je možná.

Malým, možná neočekávaným bonusem je pak to, že nově naučené způsoby komunikace, přináší jinou kvalitu i do partnerských vztahů. Termín je na spadnutí, přihlaste se co nejdříve :O>)

  • Zajímají vás další témata?

    Můžete je dostávat do schránky :O>)

    Odesláním registračního formuláře vyjadřujete SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ dle těchto zásad.