Opravdu záleží ve vzdělávání na vztazích?

Jako mladý učitel jsem obdržel od svých kolegů profesorů, od zkušených učitelů mnoho různých rad. Ta nejčastější byla: „Dej si pozor, abys nebyl ke studentům příliš přátelský.“  Rozuměl jsem tomu.

Dozvídal jsem se, jak musím být na studenty přísný, tvrdý, náročný. Moc se jim neotvírat a nepouštět si je k tělu. Jinak mě budou považovat za slabocha.

Byla tu ale jedna vtíravá myšlenka. Učitelé, ke kterým jsem jako školák nejvíc vzhlížel, byli ti, kteří se mnou měli dobré vztahy. Byli otevření, laskaví, přátelští, projevovali o mě zájem. Byl to přesný opak toho, co mi jako mladému učiteli zkušenější kolegové radili.

Když jsem se stal otcem, měl jsem stejně jako mnoho jiných čerstvých rodičů spoustu obav. O děti samotné, o to, jaké budou naše vztahy, jaké to všechno bude.

Mnoho lidí mi radilo starej se jen o to, abys tu pro děti byl. Naslouchej jim, otevři se jim. Snaž se, aby věděly, že tu jsi, abys je každý den podpořil. Že jsi připraven provázet je na jejich cestě.

I to byl opak toho, co bych měl podle kolegů uplatňovat ve škole.

Byl to Lauren Liberante, kdo v časopisu „Zapojený student“ řekl:
Vztah mezi studentem a učitelem je jedním z nejsilnějších prvků učebního prostředí. Je to hlavní faktor ovlivňující studentův rozvoj, jeho zapojení a motivaci k akademickému učení. Vztahy učitel – student vytváří základní sociální kontext v němž učení probíhá.“

Výzkumy Laurena Liberanta, stejně jako výzkumy mnoha dalších, potvrdil, že vztahy učitel – student, stejně jako vztahy mezi studenty samotnými, jsou jedním z nejdůležitějších aspektů studentova školního i mimoškolního úspěchu.

My všichni, kdo pracujeme s dětmi, s mládeží, s teenagery, víme, že to tak je. Čím víc času s nimi strávíme, tím lepší vztahy s nimi budujeme. Tím větší vliv na jejich práci ve škole máme. Víme, že když si uděláme čas jeden na jednoho, vede to k lepším výstupům než při práci s malou či velkou skupinou. 

V rámci současné školy se to ale může zdát neuskutečnitelné. Můžeme říci: „Jak se máme snažit o něco takového mezi všemi ostatními věcmi a úkoly, kterým se musíme věnovat? Je srozumitelné, že je pro studenty důležité mít dobré vztahy s učiteli, ale jak a kdy to máme zajistit, udělat?“

Strategii, kterou jsem pro budování vztahů se studenty užíval, zpopularizovala Angela Watson. Okamžik, kdy jsem tuto strategii poznal, zcela změnil průběh mé kariéry učitele i kouče, mé přemýšlení o budování vztahů se studenty.

Strategie „2×10“ Angely Watson je docela jednoduchá. Vše, co musíte udělat, je popovídat si se studentem 2 minuty denně po dobu 10 školních dní. Ovšem o něčem jiném, než byl průběh poslední hodiny nebo o škole vůbec.

Když přemýšlíme o neformálních tématech rozhovorů se studenty, často se zaměřujeme na to, co známe a máme rádi my. Já třeba bych se pokaždé se studenty rád bavil o sportu, protože to je to, co mám rád. Koučoval bych. Je ale mnoho studentů, kteří sport nemusí. Způsob, jak být dobrým mentorem spočívá v tom, zapojit do vzájemné komunikace to, co zajímá mentorovaného, co zajímá studenta.

Najděte způsob, jak se studenty interagovat
a mluvit o něčem, co je důležité pro ně.
Stačí deset dní po dvou minutách.

Je to zvládnutelné. Když si uvědomíte, kolik času strávíte se studenty, když přichází do hodiny, odchází z hodiny, když jdete kolem. Když kontrolujete jejich práci. A při spoustě dalších podobných věcí.

Jako kouč můžete využít čas při rozcvičce nebo při protahování po cvičení. Pokud jste rodiče, máte takových příležitostí ke vzájemné konverzaci ještě víc.

Výzkum Raymonda Wladkowského prokázal, že uplatňování této strategie zlepšuje chování dětí až o 85 %.

Profesorka Martha Allenová požádala své kolegy, aby zapojili a užívali tuto strategii vůči svým studentům. Učitelé následně přicházeli s tím, že ji užili především vůči studentům, se kterými měli největší těžkosti, se kterými nejvíce zápasili. Všichni zaznamenali významné zlepšení v chování, zájmu a zapojení těchto studentů do činností ve třídě.

Ptáme-li se, proč na vztazích v procesu vzdělávání záleží a zda na nich skutečně záleží, můžeme se vrátit k již zmíněným výzkumům, které uvádí, že právě dobré vztahy jsou efektivní cestou ke studijnímu úspěchu dětí.

Pokud nebudeme vztahy s dětmi budovat a udržovat, budeme děti pro vzdělávání těžko získávat.

Přepis z videa A. J. Julianiho – upravil a zkrátil Z. Okleštěk

Vstupte do školy vědomé komunikace s dětmi

Začínáme dvoudílným on-line kurzem

"Jak se domluvit s dětmi a dosáhnout spolupráce"

14. a 21. 10. od 17:30 do 20:30 hod

Komunikace s dětmi

Přestaňte se trápit a přijďte společně objevit způsob jak se s dětmi skutečně domluvit. Jak to udělat, aby vás děti poslouchat nemusely, ale chtěly :O>)

Ve dvou podvečerních setkáních objevíte způsob komunikace, který může zásadně ovlivnit prožitek vašeho rodičovství a dětem jejich dětství. I když si možná říkáte: "Naše děti jsou nepoučitelné, nezkrotné, nemožné a nejde s nima hnout, musí z toho vyrůst.", uvidíte, že změna je možná.

Malým, možná neočekávaným bonusem je pak to, že nově naučené způsoby komunikace, přináší jinou kvalitu i do partnerských vztahů. Termín je na spadnutí, přihlaste se co nejdříve :O>)

  • Chcete se dozvídat víc?

    Stačí se zaregistrovat :O>)

    Vaše osobní údaje budou zpracovávány podle platných právních předpisů