Naučte se lépe rozumět dětem i sobě a komunikujte s nadhledem.:O>)

Paradox obětavého přístupu k dětem

Seděli jsme po třídních schůzkách s několika dalšími rodiči v hospůdce nedaleko školy. Sdíleli jsme své dojmy z proběhnuvších „rodičáků“ i každodenního soužití s našimi ratolestmi. Semleli jsme toho hodně a dobře jsme se při tom bavili. Naše děti musely v tu dobu dost intenzivně škytat, neboť jsme je proprali ze všech stran. Zaujal mě tenhle drobný příběh.

Naši primáni si na dramatizaci řeckých bájí a mýtů měli připravit či vyrobit jednoduché kostýmy nebo jejich náznaky. I hrdinu našeho malého příběhu napadlo jako první bílé prostěradlo, svázané uzlem na rameni. Snadné, dostupné, stylové.

Zápletka ale spočívá v tom, že se nechal jednoduchostí řešení ukolébat a přípravu své „tógy“ odložil na poslední chvíli. Že potřebuje bílé prostěradlo, zmínil až pár minut před tím, než měl ráno odjíždět s maminkou do školy.

Mela, kterou to doma způsobilo, vydala na veselé vyprávění, kterým jsme se všichni kolem stolu dobře bavili. Jeho podstatou bylo, že maminka běhala, sháněla a vymýšlela alternativy, protože všechna bílá prostěradla už dávno odvezla na chalupu a doma nebylo jediné. Nakonec se jí přeci jen podařilo „něco bílého“ doma najít a syn mohl se splněným zadáním vyrazit do školy.

Vedle sedící tatínek zvedl obočí, vztyčil ukazovák a pravil: „Měla jsi ho v tom nechat. Měl si naběhnout, měl si natlouct.“ „Já vím, ale mně to nedalo.“ odvětila maminka zachránkyně.

Rozumím tomu, že maminka nechtěla nechat syna v bryndě. Kdyby nic, učí svým příkladem kluka tomu, že druhým v nesnázích se pomoci má. V duchu jsem ale dával za pravdu spíš tatínkovi. Souhlasil jsem s tím, že tohle nebyla tak zásadní situace a mohla naopak posloužit jako velmi dobrá „lekce“.

Maximální úsilí pro záchranu situace měl vyvinout syn a nebylo by na škodu, kdyby na něj dopadl důsledek jeho nepořádnosti. Buď by doma nic bílého nenašel, odešel by bez tógy a ve škole musel svou nepřipravenost zdůvodnit jak učiteli, tak i svým spoluhercům nebo by ho hledání zdrželo natolik, že by už nestihl využít maminčinu „taxislužbu“ a musel ke škole po svých nebo prostředky MHD.

Maminčina obětavost ho tak o příležitost téhle lekce připravila. Syn si neprožil žádné „drama“, které by ho učilo postarat se o své věci a postarat se o ně včas.

Ze strany maminky to nebylo nic fatálního a není třeba ji soudit. Je v tom ale skryt základní princip. Čím déle a intenzivněji budeme své děti „zachraňovat“ v běžných a banálních situacích, chránit je před důsledky jejich vlastního jednání (i nečinnosti), tím méně a později budou samostatné. Pokud budeme v této své záchranářské misi naopak dost vytrvalí, může se stát, že v dětech vybudujeme dojem, že svět je jeden velký „mamahotel“. :O>)

Zaujalo vás téma? Přístup? Řešení? 

Zaujalo vás téma?
Přístup? Řešení? 

Zaregistrujte se

Ukážu vám jak rozumět nejrůznějším situacím, které s dětmi zažíváte a jak je řešit

Ukážu vám jak rozumět nejrůznějším situacím,
které s dětmi zažíváte a jak je řešit

Přehled rodičovských požadavků

Co rodiče chtějí?

Aby se děti nevztekaly
Aby děti nedělaly scény
Aby děti nedělaly ostudu
Aby se s rodiči nehádaly
Aby se nehádali mezi sebou
Aby poslouchaly
Aby poslechly, teď hned
Aby nezlobily
Aby se neurážely
Aby se podřídily
Aby měly respekt z rodičů
Aby uznávaly autoritu
Aby držely dané slovo
Aby nelhaly
Aby dodržovaly pravidla
Aby nemluvily sprostě
Aby chápaly
Aby uklízely
Aby udržovaly pořádek
Aby se učily
Aby furt nevisely na mobilu
Aby jedly
Aby u jídla nemluvily

Aby vše probíhalo hladce
       ... a rodiče měli klid

Zaregistrujte se

(zdarma)

a objevte, jak můžete své rodičovské potřeby úspěšně naplňovat. 

Vaše osobní údaje budou zpracovávány podle platných právních předpisů